Akátový pokus

Reportáž ze zajímavé exkurze v Budapešti, v rámci konference/workshopu Porozumění přínosu agrolesnictví v souvislosti s reziliencí evropské krajiny (Understanding the Contribution of Agroforestry to Landscape Resilience in Europe) konané 9. – 10. října 2018.

Maďarsko oplývá velkými plochami akátových porostů. Trnovník akát (Robinia pseudoacaia) je nerozšířenějším druhem stromu, zabírá asi 24 % zalesněného území a zajiš’tuje 25 % výše těžby dřeva za rok /1/

Původně se jednalo o plochu s topoly a akáty ve sponu 3 x 0.5 m určenou pro výzkum energetických plodin. Před dvěma lety byl experiment přeměněn na agrolesnický systém alejových výsadeb (alley cropping). Jednotlivé řady jsou od sebe vzdálené 9, 15 a 21 metrů. Stromy v řadách jsou od sebe 1, 2 a 3 metry. Pro topoly je to 9, 12 a 15 m pro meziřadí a 2, 4 a 6 metrů prostroru pro stromy v řadách. Plochu najdeme v 235 m n. m.

V roce 2017  bylo do meziřadí vyseto obilí triticale (česky žitovec) a probíhají pokusy související s výzkumem půdní vlhkosti, koloběhem uhlíku, světelných podmínek a růstu kořenů. Tyto faktory jsou zkoumány pro lepší pochopení změn klimatu a její mitigaci. Výstupy budou také obsahovat informace o vzájemném ovlivňování mezi stromy a plodinou, zda-li dochází ke zlepšení agroekologické situace, produkce obilí a ekonomické rozvahy.

I přes to, že byla půlka října, slunce hodně pálilo. Mezi pásy stromů, ale bylo příjemně. Během letošního léta se musel povrch přistíněním a evapotranspirací ochlazovat na přijatelnou míru. Na přesnější data si ale ještě počkáme. Budu o tom tady informovat!

Ortofoto snímek pole. Celá plocha má necelých 5 hektarů.
Původní podoba pole s malým sponem dřevim.
Zastínění je v této šířce meziřadí už docela velké.
Některé části byly ponechány bez stromů pro porovnání výsledků.
Různé šířky meziřadí
Půda je tady velmi písčitá a trpí větrnou erozí. Pásy stromů pomáhají vítr mírnit.

Zdroje/1/ Plantation Silviculture of Black Locust (Robinia pseudoacacia L.) Cultivars in Hungary – A Review